Hagenové, jinak také z Hogen nebo z Hogu pocházeli ze starého německého šlechtického rytířského rodu, který vlastnil drobné pozemkové majetky v Sasku. Jeden člen tohoto rodu, Adolf z Hagen (†1589) se přiženil do Čech koncem 16. století.

V měsíci říjnu roku 1581 se Adolf z Hagenu (†1589) oženil se svou sestřenicí Magdalenou ze Salhausenu (*1565 – †1582), která v tomto roce dosáhla 16 let. Magdalena byla dcerou Bedřicha mladšího ze Salhausenu (*1518 – †1575) a Magdaleny z Bünau (†1574). V té době držela Magdalena společně se sestrou Marií ze Salhausenu v nedílném vlastnictví Horní zámek s příslušným panstvím. V následujícím roce 1582 se Magdaleně v Drážďanech narodil syn Kryštof (*1582 – †1590). Radost z narození dědice trvala jen krátce, neboť Magdalena měsíc po jeho narození dne 16.července 1582 zemřela ve věku 17 let.

Když se chtěl Adolf z Hagenu ujmout právoplatného dědictví po své zemřelé manželce Magdaleně, došlo v následujícím roce 1583 k neshodám s její pozůstalou sestrou Marii ze Salhausenu, později provdanou ze Starschedelu, druhou spolumajitelkou panství. Marie se ujala celého majetku, čímž znemožnila Adolfovi z Hagenu převzít dědickou část. Spor se však brzy vyřešil a ještě téhož roku 1583 nastalo mezi nimi majetkové vyrovnání. Adolf z Hagenu, jako poručník svého syna Kryštofa dostal Horní zámek se vším příslušenstvím i s pivovarem, půl města Benešova, dvory u zámku a v Býnovci, ves Ovesnou, Dobrnou, Bynovec, Arnoltice, Novou Ves, rybářství na Ploučnici a Kamenici, platy řemeslníků, plavení dříví, poloviční díl výnosu z hor viničních, z kostelního léna aj. V této době byl také do vrcholu vstupní brány na Horním zámku umístěn znak rodu Hagenů.

V krátké době po vyřízení dědické záležitosti, kdy Adolf z Hagenu získal dobře prosperujícího panství, které vynášelo poměrně slušné zisky a tím i pro nového držitele dostatek finanční prostředků, odchází zpět do Drážďan. Adolf jinak o panství neprojevoval žádný zájem, benešovské panství bylo pro něho jen zdrojem peněz, které potřeboval pro bezstarostný život u drážďanského dvora, a kde také vychovával syna Kryštofa. Protože mu však hrozil úpadek, spravuje za jeho nepřítomnosti panství Marie ze Salhausenu, která i ještě po nějakou dobu obývá Horní zámek.

Adolf z Hagen zemřel dne 27.února 1589 v Drážďanech a byl pohřben v tamním Frauenkirche. Kryštof z Hagen se po smrti svého otce ve stáří 8 let stává jediným držitelem Horního zámku, a také se na něm zdržuje pravděpodobně pod opatrovnictvím své tety Marie ze Starschedelu, roz. ze Salhausenu. Jeho pobyt v Benešově je však velmi krátký, neboť již dne 10.března 1590 zemřel a byl uložen v pohřební salhausenské kapli v benešovském kostele Narození Panny Marie, kde má svůj náhrobek.

Po jeho smrti se snažil Antonín ze Salhausenu, držitel Dolního zámku, neoprávněně získat do svého vlastnictví i Horní zámek s příslušným majetkem. Ten však byl ještě v roce 1590 přiznán jako oprávněné dědictví Marii ze Starschedelu, roz. ze Salhausenu.