Rozhodnutím správy thunského panství v Klášterci nad Ohří byl ohlášen 19. dubna 1923 prodej majetku v Benešově nad Ploučnicí za 500 000 Kč. Ještě v témže roce 1923 byly správou thunského panství prodány městu Benešov nad Ploučnicí zámecké budovy – dům Konojedský a Ballamský v Zámecké ulici. O tři roky později v prosinci roku 1926 byl na základě povolení Okresní komise koupen městem Benešov nad Ploučnicí i Horní zámek s částí panství Thun-Hohensteinů za 468 410 Kč.

V přízemí objektu byla zřízena mateřská školka. Roku 1929 městská rada rozhodla přesunout sem také muzeum, které do té doby bylo umístěno na městské radnici. Pro umístění expozic bylo zvoleno druhé patro zámku, které bylo pro exponáty nejvhodnější. Muzeum bylo otevřeno 22. 6. 1930. Aby byla zajištěna stálá ostraha sbírek zřídilo město v prvním patře služební byt hlídače. Hlídač byl povinen doprovázet návštěvníky při prohlídce a případně podávat výklad. V roce 1950 byla část prostor Horního zámku přidělena předsedou MNV místnímu JZD jako sýpka. V pozdějších letech byla v přízemí zámku truhlářská dílna a ostatní prostory nebyly využívány. Horní zámek nebyl udržován a tak docházelo v průběhu následných let k jeho značné devastaci. V roce 1990 projevil zájem o objekt Horního zámku Památkový ústav v Ústí nad Labem a probíhalo pak následně jednání o jeho převodu. Dne 6. srpna 1991 byl Horní zámek převeden na  Památkový ústav v Ústí nad Labem. V následném roce 1992 začala probíhat jeho rozsáhlá rekonstrukce, která byla ukončena v roce 1998.  Od roku 1999 je Horní zámek zpřístupněn veřejnosti.